NS Dědictví břidlice - Dědictví břidlice - Rotterův mlýn

Dědictví břidlice - Rotterův mlýn

FRANZ ROTTER A NEJSTARŠÍ TĚŽBA BŘIDLICE

V roce 1801 převzal mlýn, k němuž v té době náleželo mnoho pozemků, Josef Rotter a po něm jej až do roku 1840 držel Franz Rotter. A právě on na svém pozemku na opačném břehu řeky Moravice začal před rokem 1830 jako první s těžbou břidlice v Zálužném. Halda tohoto dolu je dodnes na levém břehu řeky, asi 250 metrů pod mostem.

POZDĚJŠÍ OSUDY MLÝNA

Jeden z pozdějších majitelů mlýna Augustin Mar tragicky zahynul při těžbě břidlice a po jeho smrti koupil mlýn oderský podnikatel Gerlich. Ten rozprodal pozemky a nemovitosti patřící k mlýnu a mlýn přeměnil ve valchu zpracovávající vlněné produkty a sukno z jeho soukenické továrny v Odrách. Valchu provozoval valchářský mistr Wagner. Gerlich ji vlastnil až do roku 1906, kdy nemovitost prodal mlynáři Emanuelu Kaschubovi. Ten objekt opět přebudoval na mlýn a provozoval jej až do první světové války. Poté jej předal svému synovi Emanuelu Kaschubovi, jehož mlynářská živnost poměrně dobře prosperovala. Proto si i v době hospodářské krize v letech 1930 a 1931 mohl dovolit celý mlýn přebudovat na moderní provoz se dvěma mlýnskými koly a mlecími soustrojími. Vedle toho si v areálu mlýna postavil nový obytný dům č. 31, penzion č. 32 a nedaleko nad mlýnským splavem lesovnu č. 29. Jeho rodina zde žila až do roku 1946, kdy byla vysídlena do Německa. Do mlýna již v roce 1945 přišel jako národní správce pan Karel Škrobánek, který mlýn provozoval až do doby, kdy byl mlýn po komunistickém převratu v únoru 1948 znárodněn. Pan Škrobánek poté pracoval jako dělník ve zdejším břidlicovém dole. Zanedlouho po znárodnění byl provoz mlýna zastaven a dvoupatrová budova pak nějaký čas sloužila jako skladovací objekt. V současné době slouží bývalý mlýn rekreačním účelům.

VÝZNAMNÁ OSOBNOST S KOŘENY V ZÁLUŽNÉM

Obec Zálužné a zdejší Nittmannův důl jsou spojeny s osudy jedné pozoruhodné osobnosti. Jedná se o amerického malíře Tima Allena, který žije a tvoří ve městě Putney ve státě Vermont v USA. V Nittmannově dole kdysi pracoval jeho praprapradědeček. Na konci padesátých let 19. století se totiž horník Karl Krupitza s manželkou Teresií a dvěma dcerami přestěhoval do Zálužného z Rosic u Brna. S rodinou bydlel v dnes už zbořeném nájemním domě, berghausu č. 24, stojícím vpravo za mostem při silnici do Nových Těchanovic. Pracoval jako horník v Nittmannově břidlicovém dole. Jeho mladší dcera Anna byla svobodná a pracovala ve zdejším mlýně. V roce 1874 se jí narodila dcera Marie a po čtyřech letech, 3. března 1878 se jí narodilo druhé dítě – syn Alois.

Ani v jednom případě Anna neuvedla jméno otce. Mladý Alois Krupitza se po absolvování novotěchanovické obecné školy vyučil ve Vítkově obuvníkem a živnost si otevřel v Budišově (dnes Budišov nad Budišovkou). Oženil se s Marií Schwarzovou, dcerou zdejšího tkalce, a v roce 1905 se jim narodila dcera Anna. O sedm let
později emigrovali do USA. Americký malíř Tim Allen je vnukem Anny Krupitzové. V roce 2009 se vydal do Evropy a 12. května navštívil Zálužné. Hledal zde rodný dům svého prapředka, ševce Aloise Krupitzy. Ústředním motivem Timových obrazů jsou stromy, především břízy. 

Ve vermontských lesích je jich mnoho a Tim říká, že jej odjakživa fascinují. Když v roce 2009 stál na břízami porostlé haldě starého Nittmannova břidlicového dolu, přemýšlel Tim o tom, zda tento svůj vnitřní vztah k břízám nemá zakódován v genech po svých prapředcích, kteří tady žili a pracovali.