Obsah
NS Dědictví břidlice
Před absolvováním naučné stezky doporučujeme navštívit expozici Imaginária břidlice, umístěnou v objektu RS Bílá Holubice.
Celková délka naučné stezky je přibližně 7 km. Její začátek i konec jsou v areálu RS Bílá Holubice. Na trase stezky je 15 zastavení celkem s 21 informačními tabulemi a 3 odpočívadly. Jejich texty jsou v českém a polském jazyce.
Naučná stezka vede převážně po lesních a polních cestách, případně po silnici. Je tedy vhodná i pro rodiny s dětmi. Pouze v jednom krátkém úseku vede po louce. Na terénu Nittmannova dolu jsou na dvou místech prudká klesání. Ta je však možno bezpečně obejít. Ve dvou úsecích je trasa vedena po stejné komunikaci obousměrně.
Po trase naučné stezky vás povedou kolíky – rozcestníky. Na nich jsou vedle šipky, která udává směr dalšího postupu, také čísla následujících zastavení. Na každé informační tabuli je orientační mapka s vyznačením místa, na kterém se nacházíte. Vzhledem k tvaru trasy je možno absolvování naučné stezky libovolně upravit.
Hlavní budovou areálu je bývalý zájezdní hostinec, Morahäusel – Schenkhäusel, který tu stál už kolem roku 1750. Byl postaven nedaleko místa, kde stará zemská cesta, vedoucí z Opavy přes Melč a Budišov n. Bud. do Olomouce, překračovala brodem řeku Moravici. Formani před prudkým stoupáním ke Starým Těchanovicím rádi zastavili ve zdejším hostinci, kde mohli dopřát občerstvení sobě i svým koním. Čepovalo se tu pivo z panského pivovaru v Melči a zdejší kuchyně byla vyhlášená široko daleko.
zobrazit v mapěDědictví břidlice - Halda šachty Anna
NITTMANNOVA ŠTOLA - V první polovině 19. století začal Johann Nittmann dobývat břidlici na svém pozemku v místech dnešní autobusové zastávky v Mokřinkách. Těžil zde nejprve povrchově, později štolou.
zobrazit v mapěDědictví břidlice - Hornické domky
HORNICKÉ OBYVATELSTVO - Rozvíjející se těžba břidlice významným způsobem změnila strukturu zaměstnanosti místních obyvatel. Ti se ze zemědělců a dřevařů postupně stávali horníky a dělníky, kteří na povrchu dolů štípáním a řezáním zpracovávali vytěžený materiál. Majitelé okolních statků pak svými koňskými povozy obstarávali distribuci břidlicových výrobků i do větších vzdáleností.
zobrazit v mapěDědictví břidlice - Břidlicové střechy
HALDA DOLU CARL - Nad hornickými domky se na úpatí kopce Morabergu vypíná halda Dolu Carl. V roce 1885 došlo k průvalu spodních vod do všech dolů
v Morabergu. Pro další činnost v dole bylo nutné snížit hladinu důlních vod. V té době již byla těžní jáma dolu asi 60 metrů hluboká a odčerpávání vody z ní bylo velmi komplikované, namáhavé
a nákladné.
Dědictví břidlice - Nittmanův důl I.
HORNÍ PATRO NITTMANNOVA DOLU - Po prodeji svých dolů hraběti Arz von Wasseg se v padesátých letech 19. století Josef Nittmann pustil do dalšího projektu. Od záluženského sedláka Onderky získal parcelu č. 850, kterou procházelo břidlicové ložisko těsně nad centrem obce. Uprostřed pozemku byla pustá parcela č. 849, břidlicové skalisko vystupující na povrch.
zobrazit v mapěDědictví břidlice - Nittmannův důl II.
PROSTŘEDNÍ PATRO - Nittmannův důl je mohutný třípatrový důlní komplex nacházející se přímo v centru obce Zálužné. Je největším důlním dílem na trase naučné stezky. Důl je situován v poměrně příkrém svahu kopce Morabergu nad řekou Moravicí a má, při hloubce cca 80 m, tři vzájemně propojená patra. To nejnižší je těsně nad úrovní řeky.
zobrazit v mapěDědictví břidlice - Protější halda
POZORUHODNÝ MOST - Stojíte na haldě neobvyklého tvaru. Vytěžená a zpracovaná břidlicová krytina se z dolu do vsi odvážela po cestě vedoucí k nemovitostem na kopci Morabergu. Tato cesta musela zůstat zachována, a proto byla od dolu a jeho vršící se haldy oddělena dodnes dochovanou vysokou břidlicovou stěnou. Tato zeď měla, než se v 70. letech 20. století částečně sesunula, v nejvyšším místě výšku až 8,5 metru.
zobrazit v mapěDědictví břidlice - Nittmanův důl III.
DOLNÍ PATRO
Třípatrový důlní komplex Nittmannova dolu představuje typické důlní dílo na břidlici z konce 19. století. Je zde možné vysledovat většinu tehdy používaných způsobů ražení jam, štol a dobývání břidlice na výrubních komorách pro daný úklon ložiska.
Dědictví břidlice - Rotterův mlýn
NOVOTĚCHANOVICKÝ MLÝN - Nejstarší dochované zprávy o zdejším mlýně jsou z první poloviny 17. století v urbáři Vikštejnského panství. Johnův, tzv. „Novotěchanovický“ mlýn měl dvě složení a mlynář byl povinen ročně vrchnosti zaplatit 6 tolarů a vykrmit dva vepře. V průběhu 18. století mlýn přešel do rukou rodiny Rotterů. V majetku tohoto mlynářského rodu mlýn zůstal dalších zhruba 100 let.
zobrazit v mapěDědictví břidlice - Raabovy doly
DOLY V ÚDOLÍ HORNÍKU
V místní trati zvané „Hornigsgrund“ v údolí potoka Horníku, na katastru Starých Těchanovic, jsou dodnes dochované haldy vytěžené břidlice. Jedná se o doly, které zde otevřel starotěchanovický občan Johann Raab. Potok Horník protékající údolím zvaným Hornigsgrund získal na konci 19. a v první polovině 20. století českoněmecký název „Hornigsbach“ – Hornický potok.
FENOMÉN TECHNICKÉ RŮZNOSTI - Každý břidlicový důl a lom v době své činnosti byl jedinečnou ukázkou technického řešení způsobu dobývání. Tato jedinečnost vycházela především z různosti břidlicových ložisek, jejich směru a uložení, ze samotné geomorfologie terénu a návazného řešení.
zobrazit v mapěDědictví břidlice - Obecní štola
Na začátku 20. století byl v Zálužném stavěn nový most za přispění obce Nové Těchanovice. Aby novotěchanovické obecní zastupitelstvo získalo na stavbu peníze, dalo vykácet a prodat dřevo z obecního lesa, který rostl v okolí tohoto zastavení naučné stezky. Pro získání dalších prostředků bylo výhodné začít na lesní pasece také s těžbou břidlice.
zobrazit v mapěDědictví břidlice - Hornická obec
ZÁLUŽNÉ – MORADORF - Obec v údolí řeky Moravice, dnes místní část Vítkova. Kolonie, německy zvaná Moradorf, založená v r. 1785 na pozemcích rozparcelovaného dvora, zvaného „Saluschen“. Původně byla osadou dřevařů. Po deseti letech, roku 1795 zde bylo 20 domovních čísel, z toho 7 majitelů domů mělo německy psaná původem slovanská jména (Czernin, Michalke, Onderka, Piatke, Pollak, Gapsa, Smettan). 15 majitelů domů bylo negramotných.
zobrazit v mapěKAPLE ZASVĚCENÁ PRAŽSKÉMU JEZULÁTKU - V první polovině 19. století se v Zálužném a okolí začala těžit břidlice a vznikaly tu jedny z největších hlubinných břidlicových dolů ve Slezsku. Hornická práce byla těžká a při tehdejší technické úrovni hlubinné těžby, zejména vzhledem k bezpečnostním opatřením, docházelo při práci v dolech k častým úrazům. Ty byly čas od času i smrtelné.
Dědictví břidlice - Gebauerův a Marův důl
TRAGICKÁ UDÁLOST ROKU 1885 - Na tomto místě byl provozován jeden z nejmenších záluženských břidlicových dolů. V roce 1884 zde zahájil místní sedlák Franz Gebauer s bývalým majitelem zdejšího mlýna Augustinem Marem ražbu nové štoly. Do první poloviny roku 1885 vyrubali svislou šachtici
a začali budovat vodorovnou štolu.
Dědictví břidlice - Nittmannův důl IV.
ÚPADNICE NITTMANNOVA DOLU
Těžba v tomto místě začala nejprve tzv. „Onderkovou štolou“ a později, když se důl rozrůstal, byla vyhloubena úpadnice. Při pohledu do úpadnice vidíme od povrchu nálevkovitě se zužující útvar, na jehož dně v hloubce asi 20 metrů je otvor o rozměrech přibližně 6x6 metrů. Zde začíná asi 35 m hluboká, téměř kolmá šachta vedoucí až na třetí, nejnižší patro dolu.
