NS Dědictví břidlice - Dědictví břidlice - Nittmannův důl II.

Dědictví břidlice - Nittmannův důl II.

Důl je tvořen složitým systémem chodeb a velkých dobývacích komor – výrubní, které jsou z velké části vyplněny kamennou zakládkou. Horníci totiž už v podzemí při těžbě dokázali z vytěžené horniny oddělit tu část, která nebyla vhodná pro další zpracování. Tento materiál z dolu nevyváželi, a využívali jej na vyplnění komor a vyzdívání chodeb a komínů. Takto vzniklé zakládky nahrazují výdřevu, známou z jiných důlních děl, a zároveň vytváří vyšší úroveň pracovní podlahy pro další pracovní záběr. Současně dávají břidlicovému podzemí neopakovatelný, charakteristický vzhled. Celková délka vnitřních prostor dolu přesahuje 3 km. Těžba břidlice v tomto dole byla ukončena před první světovou válkou, kdy již byla většina ložiska vytěžena. Pro zdejší břidlicové doly byl osudným a tragickým rok 1885. Tehdy došlo k mohutnému průvalu spodních vod do všech tří činných dolů. Nittmannův důl se s nenadálým přívalem vody vypořádal poměrně dobře. Voda protekla důlním dílem a z jeho nejnižšího patra si našla cestu do řeky Moravice. Poškozena byla jen část vnitřního zařízení dolu. Malý vodní tok odvádějící důlní vody do řeky v dole zůstal a jeho prostorami protéká dosud. V dalších dolech měla tato událost daleko závažnější následky. Neobešla se také bez obětí na životech.

EVROPSKY VÝZNAMNÁ LOKALITA

KÓD CZ0813767 – ZÁLUŽNÁ - PŘÍRODNÍ PAMÁTKA

Druhá, téměř kolmá šachta hluboká asi 60 m, má profil 6x6 m a vede ze dna úpadnice přímo do 3. patra dolu. Z ní se do stran rozbíhají vodorovné štoly. Celý podzemní systém tvoří vytěžené komory vysoké až 10 metrů, které jsou z velké části vyplněny uloženou zakládkou z břidlicové hlušiny. Zakládkou byly vyzděny také přístupové a komunikační chodby, jejichž stěny jsou tvořeny uloženými břidlicovými deskami. Mezi nimi je bezpočet spár a dutin vhodných pro zimování netopýří populace.

Mikroklima v jednotlivých částech dolu je velmi rozdílné. Je určováno způsobem a intenzitou odvětrání, směrem proudění vzduchu a ročními změnami teplot na povrchu. V horních patrech, spojených s vnějším prostředím jen jednou šachtou, je dynamika proudění vzduchu minimální, a mikroklima je tedy stabilní. Teploty se tu celoročně pohybují od +5,2 °C do +6,2 °C a relativní vlhkost je okolo 97 %. Nejníže položené třetí patro dolu je spojeno s povrchem třemi šachtami. Dynamika proudění vzduchu a také teplotní změny v podzemí jsou zde intenzivní a rychle reagují na změny teplot na povrchu. Mikroklima a jeho stabilita v zimním období určuje výběr míst k zimování jednotlivých druhů netopýrů. Zatímco v horních teplotně stabilních patrech zimují netopýři rodu Myotis, nejníže položené patro využívá k zimování druh Barbastella Barbastellus – netopýr černý. Nittmannův důl je jedním z pěti nejvýznamnějších zimovišť tohoto velmi vzácného druhu netopýrů v České republice. Jejich zimující kolonie zde čítají až 300 jedinců.