Obsah
Dědictví břidlice - Kaple
V Raabových dolech v údolí potoka Horníku zahynulo v 70. a 80. letech 19. století šest havířů, další smrtelné úrazy byly zaznamenány ve velkém Nittmannově dole i v dolech Weisshuhnových. Poslední známou obětí těžby břidlice byl v roce 1891 majitel jednoho ze zdejších malých dolů – Augustin Mar.
Jako památník těmto a všem dalším obětem těžby v břidlicových dolech byla v roce 1897 postavena místní kaple, zasvěcená Pražskému Jezulátku. Zasvěcení je ve zdejší oblasti, obydlené téměř výlučně německými obyvateli, poněkud nečekané. Vedle uvedených smrtelných úrazů se v dolech stalo také množství ne tak závažných neštěstí. Následky si však oběti nesly často do konce života. A právě k Pražskému Jezulátku se po staletí lidé upínali s prosbami o uzdravení z tělesných zranění a postižení. Založení záluženské kaple, památníku obětem těžby břidlice, bylo a je ve Slezsku výjimečné. Uskutečnilo se po mnoha staletích. Jako památník zahynuvším horníkům byla již v polovině 17. století založena jiná kaple, kaple svaté Anny nad obcí Horní Údolí na Zlatohorsku. Ta se však do dnešní doby nedochovala.
PRAŽSKÉ JEZULÁTKO
47 centimetrů vysoká plastika je vyřezaná ze dřeva potaženého snad plátnem, povrch je vymodelován z barveného vosku. Soška pochází ze Španělska, kde byla vyrobena zřejmě kolem poloviny 16. století. Legenda vypráví, že se Ježíšek zázračně ukázal jistému mnichovi, který na základě jeho podoby tuto sošku vymodeloval. Do kláštera karmelitánů se soška dostala v roce 1628, kdy ji karmelitánům věnovala ovdovělá Polyxena z Lobkovic se slovy „Mějte ji v uctivosti a dobře se vám povede“. I v dnešní době k sošce denně přicházejí stovky návštěvníků z desítek zemí světa. Mnohým lidem, kteří se před ní modlili k Bohu, přinesla údajně zázračná a neobvyklá vyslyšení. Lidé zde prosí o pomoc, uzdravení, mír, někteří s důvěrou očekávají narození dítěte a mnozí se vrací, aby poděkovali.
GPS: 49° 49′ 25.51″N 17° 42′ 45.876″E
zobrazit v mapě