NS Dědictví břidlice - Dědictví břidlice - Břidlicové střechy

Dědictví břidlice - Břidlicové střechy

Carl Weisshuhn však chtěl za každou cenu udržet v provozu tento nebývale ziskový důl s kvalitní surovinou. Aby i do budoucna mohla těžba pokračovat, dal prokopat západním směrem 400 metrů dlouhou  odvodňovací štolu. Ta ústila v lese nad levým břehem řeky Moravice. Odpadový materiál, který byl vytěžen při ražení této štoly, tvoří haldu nad Meleckým mlýnem.

Od té doby práce v dole nerušeně pokračovala a důl byl velmi výnosný. Těžba v dole, v té době již hlubokém 80 m, byla ukončena v roce 1908.

TRAGICKÁ UDÁLOST Z NEDÁVNÉ DOBY

Po roce 2000 se zde opakovaně konala cvičení příslušníků složek záchranného systému a důlních záchranářů. V roce 2003 se nešťastnou náhodou do šachty zřítil důlní záchranář, jeden z účastníků cvičení. Zranění, která při pádu do osmdesátimetrové hloubky utrpěl, nepřežil. Stal se tak poslední známou obětí zdejších břidlicových dolů. Poté byl otvor šachty na náklady Ministerstva životního prostředí, které je ze zákona správcem všech starých důlních děl na území České republiky, překryt silnou betonovou deskou s pamětní tabulkou.

POKRÝVAČSTVÍ

„Pokrývačství je z řemesel, která tvoří výtvarná díla, a proto pokrývač odborník není jen obyčejným řemeslníkem, nýbrž v pravém slova smyslu mistrem – umělcem. V krátké budoucnosti nebude nijakou zvláštností, budou-li v řadách mistrů pokrývačů -asfaltérů mistři se středoškolským, ba dokonce i vysokoškolským vzděláním. Takovým odborně vzdělaným řemeslníkům patří budoucnost, ti zaujmou přední místa v nové, mladé průkopnické generaci pokrývačů-asfaltérů. Čím jich bude více – tím lépe pro toto výtvarné řemeslo.“ 

J. M. Řihák 1948

POKRÝVÁNÍ STŘECH A ŠTÍTŮ

Břidlicová krytina se zpravidla klade na bednění, méně často na laťování. Bednění se vyrábí z prken 120–150 mm širokých, 20–26 mm silných. Širší prkna se při vysychání deformují, a proto nejsou vhodná. Přírodní břidlice se dodává jako netříděné šupiny a tvarovky, a to dírkované i nedírkované. Netříděná šupina se musí před započetím pokrývání roztřídit podle velikosti. Na krytinu se orýsuje překlad a poté se krytina dírkuje. Třídění, orýsování a dírkování se provádí přímo v blízkosti místa pokrývání. Třídění se provádí na třídicím prkně.

Z netříděné šupiny se vyberou plotny o různých výškách bez ohledu na šířku, s odstupňováním nejvíce po ½ cm na výšku. Vybrané plotny se položí na třídicí prkno vedle sebe lícem nahoru jako vzory k dalšímu třídění. Třídění se musí provádět pečlivě, neboť ovlivňuje celkové provedení a výsledný vzhled krytiny.