U tří rybníků (studánka) - Zřícenina hradu Vikštejn

Zřícenina hradu Vikštejn

Později získali hrad do vlastnictví Planknarové z Kynšperka a kolem roku 1530 jej nechali opravit. Od konce 16. století do roku 1708 hrad patřil Oderským z Lidéřova. Za třicetileté války byl poškozen při vpádech Dánů a Švédů, v roce 1648 jej do povětří vyhodilo císařské vojsko. Částečná oprava hradu proběhla ve druhé polovině 17. století. Od roku 1708, kdy hrad přešel do vlastnictví Reichů sloužil již pouze hospodářským potřebám. Po vybudování zámku v Horním Vikštějně (Dubová) byl po roce 1776 definitivně opuštěn.

Hrad Vikštejn stával na vysokém skalnatém vrchu nad řekou Moravicí asi 5 km severně od Vítkova. Dochovaly se z něj jen mohutné zříceniny, které ukazují na jeho velikost a výstavnost. Udivující jsou zejména velké a dobře zachované sklepy. Zbytky hradeb dnes zakrývá les. Přístup k hradu vede po staré hradní cestě od severu ze silnice Vítkov – Melč, jinak je hradní svah na všech stranách velmi srázný.

Hrad vznikl asi v polovině 13. století a jméno dostal podle svého legendárního zakladatele Vítka z Kravař. Sloužil k ochraně jižní části opavského knížectví. V době svého vzniku nebyl, podobně jako řada jiných hradů, ještě příliš velký. Měl asi jen jednu obytnou věž, nádvoří a za ním hospodářské budovy. Celý objekt obklopovala pevná zeď se střílnami.

O nejstarších vlastnických poměrech hradu chybějí podrobnější zprávy. První písemný doklad o Vikštejně totiž pochází až z r. 1377, kdy při dělení Opavska mezi knížecí bratry hrad spolu s městem Vítkovem a vesnicemi Klokočovem, Lhotkou u Vítkova, Čermnou, Radkovém, Krkošicemi a vsí Scobirwicz (poslední dvě později zanikly) patřil jakémusi panu Adalbertovi. Brzy poté přešel hrad zřejmě přímo do majetku opavských knížat, neboť kníže Přemek daroval v r. 1394 les u hradu opavské komendě řádu německých rytířů. Na hradě pak léty sídlilo spousta knížat a pánů.

V roce 1537 došlo k velmi důkladné přestavbě hradu (trvala celá desítiletí), která dala Vikštejnu jeho konečný vzhled. Přestavba, zahájená v r. 1532, sledovala zprvu hlavně obranné důvody. Proto byly na severní straně na ochranu přístupu do hradu vyhloubeny a zčásti ve skále vylámány dva příkopy, navršeny zemní valy a kolem hradu byl vybudován nový pás vysokých hradeb s celým obranným systémem kolem vstupu do něj. V další etapě byl postaven na jižní straně nový panský dům. Věž i všechny starší části hradu byly postupně přestavěny. Konečným výsledkem bylo pohodlné a bezpečné panské sídlo. Vikštejn byl považován za nejpevnější hrad na Opavsku a byl téměř nedobytný.

Je pochopitelné, že hrad s tak bohatými dějinami byl opředen řadou pověstí, které uchovala lidová tradice. U zakladatele hradu Vítka z Kravař byl prý hostem známý německý minnesänger Walter von der Vogelweide, jemuž byl také v r. 1930 postaven před hradem pomník.

Od minulého století se na hradě prováděly příležitostné archeologické vykopávky. Již v r. 1856 tu byly podle vlastivědného badatele R. Sakrejdy (1933) nalezeny mince, později ostruhy, zbytky koňských postrojů, zbraně, zámky, hřebíky, závaží, kovářské náčiní a různě zbarvené kachle s vypálenými reliéfy, údajně z 15.–17. století. Ve sklepě pod velkou věží se našly lidské kosti a v tajném klenutí dokonce kostra ženy, asi zazděné. Tyto nálezy se bohužel nedochovaly.

V současné době je přístup na hrad značenou modrou nebo červenou turistickou cestou,nad esovitými zatáčkami ve Vítkově - Podhradí. Spolu s údolím řeky Moravice je jedou hrad z nejzajímavějších pamětihodností v okolí Vítkov.