U tří rybníků (studánka) - Přírodní park Moravice

Přírodní park Moravice

Přirozený tok Moravice, tvořící zahloubené říční údolí a protékající centrální části parku, charakterizuje celou oblast do té míry, že název řeky Moravice byl použit v symbolice parku.
Význačným rysem krajiny jsou údolní louky, suťové lesy a na svazích břidličnaté lomy. Vrcholové části tvoří na parovinách zbytky luk a pastvin, meze polních cest a především rozsáhlé zalesnění (50% rozlohy parku). Společenstva lužních lesů jsou vázána na údolní polohy vodních toků. Dubohabrové lesy se vyskytují převážně na levobřežních prostorách toku Moravice. Květnaté bučiny, představující původní typ bučin, nalézáme nejvíce na pravobřežních svazích Moravice.

Charakter vegetace podmiňuje vedle přírodních podmínek činnost člověka, zejména při hospodaření v krajině.

Na území se dosud vyskytují ohrožené, dnes už rychle mizející druhy chráněné květeny: bledule jarní, lilie zlatohlávek, pérovník pštrosí, ďáblík bahenní a měsíčnice vytrvalá. Zcela vzácně rostou v této již podhorské krajině i některé horské druhy, např. kozlík trojený, kýchavice Lobelova, zimolez černý a žluťucha orlíčkolistá. Z hub je to např. vzácný hřib dřevožijný a pestré šťavnatky. Druhová rozmanitost hmyzu je vysoká. Přežívají zde i horské druhy, což je dáno příznivým klimatem, geomorfologickou stavbou území i pestrou skladbou rostlinných společenstev.

Z obratlovců byl zaznamenán výskyt např. mloka skvrnitého, slepýše křehkého, holuba doupňáka, lelka lesního a čápa černého. Lze zde nalézt i tří druhů plchů a jezevce lesního.

Zvláště chráněná území - k ochraně přirozené skladby dřevin a vzácných rostlin byly zřízeny koncem šedesátých let tři rezervace (Kaluža, Valach a Nové Těchanovice). Nejhodnotnější národní přírodní rezervace Kaluža je navíc významným biotypem ornitofauny.