Obsah

Vyhlášení národního geoparku Krajina břidlice

Typ: ostatní
Vyhlášení národního geoparku Krajina břidlice 1Rada národních geoparků České republiky schválila udělení statusu „národní geopark“ oblasti zvané Krajina břidlice.

Rada národních geoparků České republiky schválila udělení statusu „národní geopark“ oblasti zvané Krajina břidlice. Vyhlášení Národního geoparku Krajina břidlice je završením mnohaletých aktivit obcí, neziskových organizací i fyzických osob na části území pohoří Nízký Jeseník. Jedinečnost Krajiny břidlice spočívá v pohornické krajině, která vznikala těžbou břidlice po dobu několika staletí. V místech břidlicového hornictví lidé zanechali jedinečný otisk v krajině – třpytivé odvaly břidlic, ruiny hornických staveb v okolí jámových a stěnových lomů. Nejpřitažlivějším tajemstvím Krajiny břidlice jsou desítky starých dolů na břidlici, ohromujících dokladů lidské práce. Podzemí ukrývá dlouhé klenuté chodby vyskládané z břidlic, malé i nepředstavitelně velké dobývací komory, kilometry vyražených štol.

Geograficky se území Krajiny břidlice nachází na severovýchodě České republiky, dle geomorfologické regionalizace se nachází na ploše pohoří Nízký Jeseník. Severozápadní okraj geoparku lemuje pohoří Hrubý Jeseník, jihovýchodní sníženina Moravská brána. Severovýchodní okraj je vymezen městem Opava a jihozápadní městem Olomouc. Přesné vymezení hranic geoparku je dáno zejména kritériem – těžbou a zpracováním pokrývačské břidlice. Z důvodu celistvosti území a významných geologických zajímavostí byla do území geoparku zahrnuta také Bruntálská vrchovina, pro kterou těžba břidlice typická není.

Archivní prameny nás vedou do 16. století a opravdový rozmach těžby pokrývačské břidlice se datuje od poloviny 18. století. Lidé se rychle naučili využít přírodního daru, který se nacházel všude kolem nich. I přes pozdější útlum těžby břidlice měla a má na život v oblasti velký vliv. Po ukončení těžby na většině hornických lokalit krajina téměř 100 let oddychovala. Příroda si postupně brala zpět výsledky lidského snažení. V místech bývalých dolů, lomů, hornických staveb a odvalů zasadila nové geny života, nová fauna a flora zde vytvořila specifická biodiverzitní společenství.  Své dílo ještě nestihla dokonat, zůstala na půli cesty.

„Záleží teď na nás, na lidech v Krajině břidlice žijících, jestli se pokusíme přírodu trochu pozastavit a dochované relikty po bývalé těžbě ochráníme, seznámíme veřejnost s překotným a mnohdy i tragickým vývojem oblasti. Jestli povzbudíme hrdost místních obyvatel na svou domovinu, příchozím návštěvníkům ukážeme krásy a zajímavosti Krajiny břidlice,“ uvedla Alena Zemanová, Krajina břidlice, z.s.

Prezentačními místy Krajiny břidlice jsou Muzeum břidlice v Budišově nad Budišovkou, zpřístupněná důlní díla – Raabova štola v Zálužném u Vítkova, Flascharův důl u Oder a venkovní geologické expozice v Odrách a Vítkově. Pohornická krajina je protkána téměř stovkou kilometrů naučných stezek vedených kolem starých dolů a odvalů z odpadní břidlice. Vedou kolem starých dolů, odvalů z odpadní břidlice, táhnou se po hřebenech náhorní plošiny Nízkého Jeseníku, kličkují po březích hlubokých údolí řek Odry a Moravice. Rozmanitost přírody společně s pozůstatky po  hornické činnosti a nízkou návštěvností nabízí turistům útočiště před dnešní uspěchanou dobou.

Avšak Krajina břidlice není výjimečná jen těžbou břidlic. Ještě před necelými dvěma miliony lety byly v severní části geoparku aktivní vulkány, jedny z nejmladších sopek v České republice. Dochované kuželovité vrcholy vyhaslých stratovulkánů jsou dominantami Bruntálska. Sopečnou krajinu dotváří těžbou odhalené lávové proudy a sopečné pumy povalující se volně v krajině. Přírodní památky Velký Roudný, Malý Roudný, Uhlířský vrch, Venušina sopka a Razovské tufity jsou v kombinaci s vodní plochou přehrady Slezská Harta vítaným zpestřením při pobytu v poklidné krajině.

Působení Národního geoparku Krajina břidlice je nepřehlédnutelné. Základ vizuálního stylu geoparku tvoří černá a bílá barva. Černá barva symbolizuje barvu břidlice, bílá představuje břízu, která jako první zalesňuje pohornickou krajinu.

„Ale není to jen symbolika břízy, představuje také čistotu nepopsaného papíru, nepopsaného místa plného inspirace, také čistého zdravého vzduchu. Našim největším symbolem je černé břidlicové srdce. Kamenná srdíčka zdobí i rozcestníky a informačních panely, které jsou díky bílé barvě viditelné na velké vzdálenosti, a přitom smysluplně zapadají do krajiny,“ uvedl Lumír Moučka, Krajina břidlice, z.s.

Místo, kde se zrodila Krajina břidlice, prošlo složitým historickým vývojem. Neúrodné náhorní planiny Nízkého Jeseníku byly od 13. století postupně osídlovány německými kolonizátory. Drsné podnebí a nepříliš úrodná půda poskytovaly jen obtížnou obživu. Za období největšího rozkvětu se dá pokládat 2. polovina 19. století, kdy se vytěžená břidlice rozvážela se do celého Rakouska Uherska. Mnoho významných budov je dodnes pokryto břidlicí z Nízkého Jeseníku, vzpomeňme např. Národní divadlo v Praze.  V polovině 20. století prošlo území dalším převratným vývojem. Po vysídlení německého obyvatelstva došlo k úbytku dělníků a specialistů na těžbu břidlice. Až na několik výjimek se již nikdy nepodařilo hlubinnou těžbu břidlice naplno obnovit. Největšího úspěchu v pohornické krajině dosáhla sama příroda, která vykouzlila opravdové skvosty. Zatopené lomy s průzračnou vodou, záhadná torza kamenných hornických staveb, odvaly odpadní břidlice porostlé unikátními mechorosty a tajuplné historické doly. V každém kousku vytěženého kamene je vepsána těžká práce lidí, kteří tady žili. Krajina břidlice je krajinou zapomenutých příběhů.

Oblast bývalých Sudet byla znovu osídlena. Prázdná území vybízela k vytvoření strategických celostátních projektů, které osud krajiny ovlivnily. Vznikl Vojenský újezd Libavá, přehrada Kružberk s okolním hygienickým pásmem a později se přidala přehrada Slezská Harta. Nejde jen o vymezení těchto území, ale těmito projekty byla přerušena infrastruktura v celé oblasti. Vzhledem k přerušení původních cest došlo k vytvoření odloučených lokalit. Po roce 1945 si noví osídlenci přinesli do oblasti Sudet své tradice a zvyky. Postupně si ke krajině vytvořili vztah a jejich potomci v této činnosti pokračují, svými kořeny s krajinou postupně srůstají. Odloučenost a obtížná dostupnost mnoha míst vede k útlumu průmyslu i zemědělství. Jednou z možností rozvoje této oblasti je cestovní ruch.

Lidé, kteří v Krajině břidlice žijí, často neznají pohnutou historii své domoviny a pohornickou krajinu vnímají jako všední a zanedbanou. Aktivní prezentací, terénními exkurzemi, přednáškami či pořádáním tematických akcí jsou v místních i turistech vyvolávány prožitky zvyšující nejen znalosti, ale především kladný vztah k oblasti Krajiny břidlice.

„Krajina břidlice měla dlouhodobý vývoj, první projekty vznikaly na Budišovsku, Vítkovsku a Odersku, dnes již aktivně spolupracuje také Jakartovicko, Bruntálsko a další. Podařilo se nám také založit vědeckou radu vedenou odborníky na geologii, historii, cestovní ruch, přírodu, hornictví, stavební a technické památky. Skvělý kolektiv lidí, který nadšeně pracuje po zaměstnání ve svém volném čase. Stejně je to i se členy spolku. Jsme vlastně na začátku a čeká nás hodně zajímavé práce,“ uvedl Lumír Moučka, Krajina břidlice, z.s.

„Udělení statusu národní geopark je ocenění práce mnoha lidí. Vznikem spolku Krajina břidlice v roce 2019 se podařilo sjednotit roztříštěné propagační aktivity v oblasti Nízkého Jeseníku. Základními principy fungování spolku je spolupráce a vzájemná podpora,“ uvedla Alena Zemanová, Krajina břidlice, z.s.

Vznik národního geoparku vpisuje do krajiny nový příběh. Propagací území, jeho skrytých krás, je rozvíjen cestovní ruch a stranou aktivit nezůstává ani místní obyvatelstvo, které s pocitem sounáležitosti postupně zaboří své kořeny hlouběji do skalnaté krajiny, kde v nitru země odbíjí svůj čas kamenné srdce.

 


Vytvořeno: 16. 5. 2022
Poslední aktualizace: 16. 5. 2022 16:49
Autor: Jan Dušek