NS Dědictví břidlice - Dědictví břidlice - Raabovy doly

Dědictví břidlice - Raabovy doly

Název vypovídá o skutečnosti, že v údolí potoka pracovali horníci. Těžba břidlice probíhala v západním svahu údolí, kde je břidlicové ložisko uloženo těsně pod povrchem kopce. Štoly Raabových břidlicových dolů se dodnes ve dvou, místy i ve třech patrech v pravidelných rozestupech zavrtávají do svahu údolí potoka Horníku.

7 ŠTOL

Na haldách vytěženého a dále nepoužitého materiálu právě stojíme. Nad potokem zde bylo v několika výškových úrovních vyraženo celkem sedm krátkých vodorovných štol. Těžbu zdejšího břidlicového ložiska zahájil v roce 1873 Johann Raab, majitel statku č. 54 ve Starých Těchanovicích a nájemce tamního obecního hostince. Ve svých břidlicových dolech, v „Grundech“, zaměstnával především místní domkáře a chalupníky. Ti do té doby pouze obdělávali své polnosti a s hornickou činností v hlubinných dolech neměli žádné zkušenosti. Výhodně si jí však začali přivydělávat.

DOLY A OBĚTI NA ŽIVOTECH

Při práci ve zdejších dolech se nezřídka stávalo, že částečně z neznalosti a také z neopatrnosti docházelo k neštěstím s následky zranění i obětí na životech. V období let 1873–1888 při hornické činnosti ve zdejších dolech zahynulo šest horníků.

JOHANN RAAB

Vzhledem k častým neštěstím a značné konkurenci daleko lépe organizovaného Nittmannova dolu Johann Raab v roce 1888 své doly v „Hornigsgrundu“ uzavřel a těžbu ukončil. Nadále však zůstal veřejně činný. Už v roce 1888 se stal jedním z pěti zakládajících členů spolku dobrovolných hasičů ve Starých Těchanovicích a byl také ihned zvolen jeho prvním velitelem. O rok později se stal členem prvního představenstva místního spořitelního spolku a záložny (Kampeličky), zvaného „Reifeisenkasse“.

VÝDĚLKY A CENY

Po celé devatenácté století byla těžba břidlice, výroba a prodej břidlicových produktů velmi výnosným a vyhledávaným průmyslovým odvětvím. Ceny produktů Raabova dolu se nijak nelišily od cen jiných okolních lomů. Podle starotěchanovické kroniky v roce 1880 činily:

• 1 kopa (60 kusů) břidlicových tašek stála v průměru 15 krejcarů,

• 1 čtvereční sáh krytiny (asi 3,6 m2) byl za 80–100 krejcarů, podle typu a tvaru tašek.

Práce v břidlicových dolech, ať už v podzemí či na povrchu, byla poměrně dobře placená. Porovnejme tehdejší platy zaměstnanců Raabových dolů s výdělky jiných pracovníků:

• denní mzda horníka byla 1 zlatý – tedy 100 krejcarů,
• mzda dělníka v dole byla 60 krejcarů,
• denní mzda dělnice pracující na povrchu byla 50–60 krejcarů,
• nádeník si vydělal 20 krejcarů, přidavač u zedníků 40, zedník od 80 krejcarů do 1 zl.,
• pacholek si u sedláka vydělal 50–60 zlatých ročně, děvečka 40 zlatých.

A co si za svou mzdu mohli tehdy lidé koupit?
Z cen základních životních potřeb dále uvádíme:

• 1 libra (0,56 kg) pšeničné mouky stála 10 krejcarů, žitné mouky 6 krejcarů,
• 1 libra másla byla za 12 krejcarů,
• 1 libra vepřového masa stála 30 krejcarů,
• 1 máz (asi 1,5 l) mléka stál 8 krejcarů,
• za 8–9 vajec se platilo 6–7 krejcarů,
• pár bot byl za 4–5 zlatých, dámské střevíce za 2–3 zl.,
• truhlář si za rakev účtoval 4–10 zl.