Obsah

Kulturní památky

 

Hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie

Stavba hřbitovního kostela Nanebevzetí Panny Marie, jako jednolodní kamenné budovy s vysokou cibulovou věží, se datuje k roku 1625 na popud Viléma Alexandra Oderského.

Hřbitovní kostel  Hřbitovní kostel

Dne 9. října 1860 však při opravě věže vznikl požár a starý kostel celý i s vnitřním vybavením vyhořel. Byly zachráněny jen vzácné obrazy malíře Ignáce Güntera z roku 1771 – Křížová cesta. Tyto obrazy jsou umístěny v kostele dodnes a jsou prohlášeny za movitou kulturní památku. Po požáru bylo započato s opravou kostela a 29. června 1861 byl kostel církevně vysvěcen. Při této poslední rekonstrukci byla již zmiňovaná vysoká cibulová věž nahrazena nízkou stříškou, kterou vidíme na kostele v současné době.

GPS: 49°46'24.008"N, 17°45'10.349"E

Odkaz do mapy

 

Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie

Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie je dominantou města Vítkova. Tento novogotický chrám je nejkrásnější a největší stavbou ve Vítkově a širokém okolí. Jeho vybudování se datuje do let 1910 – 1914.

Charakteristické pro tento kostel je, že byl zbudován z místního materiálu – kamene, který byl podle zdejší ústní tradice vytěžen při kopání základů. Přestože kostel stojí na kopci, při kopání základů vytryskl z tohoto kopce silný pramen. Voda posloužila pro celou stavbu a pramen je dodnes činný.

Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie   Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie

Kostel je stavěn ve tvaru kříže, což je typické pro starou i novou gotiku. Má jednu hlavní loď s vysoko žebrovanou klenbou. Vedle hlavní lodi jsou dvě boční, které jsou podstatně nižší a každá má boční oltář. Novogotika krášlí i vnitřek chrámu. Klenutí, malovaná okna, oltáře, zpovědnice, křížová cesta, umístěná ve výklencích silných zdí i každý další předmět dodržuje daný sloh.

Velmi cennou historickou památkou jsou kostelní zvony (sv.Josef a sv. Markéta).  Zvony z velkého kostela jsou ovládány, stejně jako kdysi, lidskou silou a dávají se do pohybu nejen o církevních svátcích, ale také při významných občanských událostech, např. na začátku nového roku.

V roce 1994 byl novogotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, socha sv. Marka a přilehlý městský park prohlášen za kulturní památku.

GPS: 49°46'26.889"N, 17°45'20.816"E

Odkaz do mapy

 

Hřbitovní zeď se vstupní branou

Ohradní hřbitovní zeď je zhotovena z lomového kamene, krytá velkými pláty břidlice a spolu s kamenným křížem před vstupní bránou do kostela, který je kvalitní kamenickou prací datovanou nápisem roku 1827, jsou součástí areálu kostela. Vstupní brána je z omítaného kamene a je doplněna a vyspravena cihlami.

Hřbitovní zeď se vstupní branou  Hřbitovní zeď se vstupní branou

V roce 1730 byla provedena oprava hřbitovního kostela a zdi kolem hřbitova. Na kostele byl přitom odkryt tři sáhy velký nápis „Pfarrkirchen navicula“ a ve hřbitovní zdi nalezen kámen obsahující údajně stěží čitelný letopočet 959. Od té doby nebyl již kámen ve zdi objeven.

GPS: 49°46'24.195"N, 17°45'9.191"E

Odkaz do mapy

 

Kamenný kříž u kostela

Kamenný kříž je umístěn u vstupní brány před hřbitovním kostelem Nanebevzetí Panny Marie a je kvalitní kamenickou prací datovanou nápisem roku 1827. Na nízkém soklu je umístěn hranolový podstavec a na jeho čelní straně reliéf postavy p. Marie Bolestné s mečem v hrudi. Směrem nahoru je další podstavec jehlancového tvaru s reliéfem Kristova umučení zakončený křížem s rameny v podobě trojlístku.

GPS: 49°46'24.195"N, 17°45'9.191"E

Odkaz do mapy

 

Kamenný kříž u kostela


 

Socha sv. Floriána

Socha svatého Floriána je umístěna naproti katolické fary, v blízkosti starého hřbitovního kostela. Pravděpodobný vznik této sochy se datuje někdy v 19. nebo 20. století. Její vznik možná souvisí se založením organizace hasičů.

Socha sv. Floriána  Socha sv. Floriána

Socha znázorňuje postavu muže v brnění s chrániči na holeních. Na hlavě má přilbu s chocholem. Pravá ruka drží korouhev a levá ruka vědro, z kterého lije vodu na hořící domek u nohou.

Socha je umístěna na kvádrovém podstavci a vysokém sloupu. Původně socha stála na Budišovské ulici, v místě dnešní panelové zástavby.

GPS: 49°46'26.527"N, 17°45'8.128"E

Odkaz do mapy

 

Pomník J. H. Pestalozziho

Pomník významného švýcarského pedagoga je umístěn na kamenném podstavci před základní školou v Opavské ulici. Je dílem sochaře Josefa Obetha a v roce 1929 o Svatodušních svátcích byl slavnostně odhalen.

Pomník J. H. Pestalozziho   Pomník J. H. Pestalozziho

Socha znázorňuje vysokého štíhlého muže, oblečeného podle dobové módy, pohlížejícího dolů ne dvě děti. Jedno dítě k němu vztahuje ruce a druhé chová panenku. Po bočních stranách jsou umístěny reliéfy ptačích opeřenců. Jeden z nich znázorňuje sovu, což představuje učenost a prozíravost.

Toto sousoší vyjadřuje harmonií, která je patrná i na gestech jednotlivých soch.

GPS: 49°46'39.584"N, 17°45'12.705"E

Odkaz do mapy

 

Městský park

Založení parku inicioval vítkovský zvěrolékař Bedřich Hábl. S výstavbou a výsadbou bylo započato v roce 1901 podle plánů hornovikštejnského lesmistra Romana Polhara a za spolupráce vídeňského architekta dr. Arnolda Karpluse. Ke svému účelu byl park předán v roce 1906.

Městský park  Městský park

U příležitosti 60. výročí trvání vlády Františka Josefa I. byl roku 1908 císaři v parku odhalen pomník, který ovšem nepřežil zánik monarchie.

Do dnešního dne park slouží k příjemným procházkám, relaxaci a odpočinku a je jedním z nejkrásnějších přírodních prostředí našeho města.

GPS: 49°46'29.395"N, 17°45'28.097"E

Odkaz do mapy

 

Busta Eduarda Schöna – Engelsberga

V městském parku se od roku 1926 nachází busta hudebního skladatele Eduarda Schöna – Engelsberga, umístěna na kamenném podstavci, který původně nesl císařskou korunu, avšak v roce 1918 byla odstraněna.

Busta Eduarda Schöna - Engelsberga   Busta Eduarda Schöna – Engelsberga

Tento skladatel je považován za osobnost zdejšího regionu, ze kterého také čerpal inspiraci. Jeho díla   jsou duchovněji zaměřena, opěvoval krásu slezské přírody a také svůj rodný německý jazyk. Zkomponoval také Německou píseň svobody (Deutches Freiheitslied), která se v té době zpívala po celé revoluční Vídni.

GPS: 49°46'26.801"N, 17°45'26.880"E

Odkaz do mapy

 

Socha svatého Marka

Socha svatého Marka byla vytvořena v 19. století a nachází se vpravo, před vchodem do novogotického kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Vítkově. Je vytesána z bílého kamene a znázorňuje vousatého muže středních let, držícího v pravé ruce psací brk a v levé ruce knihu. Na sobě má středověké roucho a u nohou mu leží okřídlený lev. Na podstavci je vytesáno jméno „Marcus“ a ze zlatého nápisu je čitelný pouze rok 1861. Původně byla socha umístěna na náměstí na paměť cholery a tyfu.

GPS: 49°46'26.515"N, 17°45'20.488"E

Odkaz do mapy

Socha svatého Marka   Socha svatého Marka


Krucifix

Pseudogotický kříž na vysokém soklu z bílého vápence je z přelomu 19. a 20.stol. a stojí před novogotickým kostelem Nanebevzetí Panny Marie ve Vítkově po levé straně.

GPS: 49°46'27.151"N, 17°45'20.391"E

Odkaz do mapy

Krucifix

 

Kino

Stavba kina Panorama ve Vítkově byla zahájena v srpnu roku 1930 podle projektu Richarda Bronche z Ústí nad Labem. Do té doby se filmová představení ve Vítkově konala v sále hostince U veselého Tyroláka. Následné rekonstrukce kina probíhaly v roce 1958 a 1982.  V roce 2005 bylo kino rozhodnutím ministerstva kultury ČR prohlášeno za kulturní památku.

GPS: 49°46'38.200"N, 17°45'20.353"E

Odkaz do mapy

Kino   Kino
 

Hrob Jana Zajíce

Hrob místního rodáka Jana Zajíce, který se 25. února 1969 v Praze upálil na protest proti tehdejší sovětské okupaci, naleznete na městském hřbitově. Autorem Janova náhrobku je akademický sochař Olbram Zoubek a od ostatních náhrobků se odlišuje svým provedením. Na čtyřech masivních koulích je umístěn sarkofág a jeho víko tvoří polozapuštěna silueta ohněm poznamenaného těla. Obličej nese rysy Jana Zajíce. Jeho jméno a datum narození a úmrtí je umístěno na přední straně sarkofágu.

GPS: 49°46'24.008"N, 17°45'18.267"E

Odkaz do mapy

Hrob Jana Zajíce   Hrob Jana Zajíce

 

Socha Krista

Socha Ježíše Krista je dominantou vítkovského hřbitova. Má na tom podíl jak umístění sochy, tak výrazný talent autora. V roce 1905 ji vytvořil vítkovský rodák Josef Mühr. Tato socha je odlita z bronzu, v současné době celá pokryta nazelenalým povlakem a měla by být restaurována. Socha znázorňuje vysokého a štíhlého muže, jednoduše oděného ve splývavém oděvu, bez jakýchkoliv ozdob. Obličej sochy má laskavý výraz se smutkem v očích. Mírně skloněná hlava a roztažené ruce znázorňují, jakoby Ježíš něco sděloval lidu.

GPS: 49°46'23.995"N, 17°45'16.008"E

Odkaz do mapy

Socha Krista   Socha Krista

Na soše je vyryto jméno autora a na podstavci vzadu jména manželů Josefa a Franzisky Drößlerových, kteří uhradili náklady za toto dílo.